Ostatní  
   Kultury a národy
Keltové - Náboženství
 
Bohové:
    Epona
    Esus
    Taranis
    Teutates
 
Keltské náboženství je, jako všechno keltské, zvláštní. Dost špatně se definuje, samozřejmě není jednotné a je prostě nestandartní.
Pokud vezmeme za klasické náboženství jejich doby náboženství římské, tak narazíme na několik společných a několik diametrálně odlišných znaků. Nejdůležitější asi je, že u obou náboženství je víc bohů, přesněji řečeno velmi mnoho bohů. U obou náboženství najdeme bohy prostě všude, jelikož velká většina věcí má vlastního boha. Rozdíl je však v tom, jak bohové dle představ lidí vypadají. U Římanů jsou to klasičtí lidé (pro toho komu, to nedošlo tak po fyziologické stránce), zatímco u Keltů je tomu jinak. Jako dost ostatních věcí, jsou i bohové u Keltů abstraktní. Keltové si své bohy představují prostě jako jakési neosobní duchy, příšery nebo duchy - příšery či snad dokonce jako duchopříšery (analogie s jistou nejmenovanou federací je čistě záměrná). Snad proto nemáme jakákoliv zobrazení bohů.
Božstva do keltského života vstupovala poměrně intenzivně a nelze vyloučit že i v jistých speciálních příležitostech zacházeli kněží k lidským obětem.
Klasickým příkladem vlivu keltského božstva na své okolí je příklad jednoho božstva z Irska. Božstvo mělo jako jedno ze svých sídel vůz, který byl přechováván v jisté svatyni. V případě že se ve voze božstvo usídlilo (to poznal samozřejmě pouze kněží), tak se onon kněží vydal s vozem na jakousi pouť kde scháněl služebníky pro božstvo. Stát se služebníkem božstva byla velká čest a i návštěva vozu ve vesnici byla významnou událostí. Když pak kneží nashromáždil dostatečný počet služebníků, tak se s vozem vrátil do svatyně, kde božstvo vůz opouštělo a spolu se svými služebníky se usidlovalo u pramene podzemní řeky (z čistě materialistického hlediska je to zajímavá představa).
Takhle nějak se tedy projevovala většina božstev, samozřejmě úměrně svému významu.
Ta většina božstev znamená že do toho lze počítat bohy snad všeho, na co si jen Keltové mohli vzpomenout. Našli bychom bohy hor, řek, obydlí, ale i klasické bohy války, moře a tak. Naopak bychom se také setkali s bohy nestandartními, jako jsou bohové času a podobní.