Obecně 
   Kultury a národy
Keltové
Společnost Životní prostor
Ekonomika a obživa Subkultura Irsko - Anglická
Válečnictví Subkultura Galská
Náboženství Subkultura Česká
Svátky Kouzelný kotel starých Keltů
Umění Keltský kult mrtvých
Keltská jména
 
Je poměrně notoricky známo že Keltové vznikli někde na Dunaji. Méně notoricky známé je, jak k tomu došlo.
Na Dunaji totiž zkřížili své dějinné cesty dva, řekneme-li to odporně (neplést s odborně), typy lidí. Za prvé jde o lidi takzvaně krátkolebé, což může působit dost podjatě a antikomunisticky, jelikož šlo o příchozí z východu, ale pouze to vystihuje onu skutečnost. Druhým typem lidí byli samozřejmě dlouholebí a to aby si to Pepíček lépe pamatoval. Tito lidé přišli z oblasti takzvaného úrodného půlměsíce, neboli z blízkého východu (dnes sever Saudské Arábie, Izrael, Egypt viz mapa 1)  Přes Řecko a tamní země. Nejprve je na místě, připomenouti si základní znaky těchto dvou "kmenů", abychom pak jen žasli jak z takovéhle kombinace mohlo něco vzniknout. Začneme lidmi dlouholebými. Ti přišli z oblasti úrodného půlměsíce a z toho se dá odvodit mnoho zajímavých skutečností. Pokud jste někdy byli v oblasti úrodného půlměsíce (viz mapa1), tak máte pravděpodobně dojem, že to tam moc úrodné není. To je samozřejmě pravda, ale dříve bylo všechno jinak. Člověk tam žijící nemusel vynakládat všechen svůj čas na obživu a mohl proto dělat i něco jiného. Co tak asi mohl dělat. Televizi neměl, s písmem byla potíž, jelikož pokud náhodou uměl číst, nebyly úřední záznamy zrovna nejzajímavější literaturou. Pokud se náhodou dostal k Eposu O Gilmadešovi, tak si ho přečetl, jenže co potom. Nezbylo mu než mít za koníčka nějakou tvořivou práci. Například čučet na hvězdy, přemýšlet o své vlastní existenci, psát pokračování k onomu eposu, případně se zabývat matematikou. Nejde samozřejmě o kompletní výčet, ale i přesto může navodit představu, čím se to, sakra, ti lidé zabývali. Z toho vyplývá že právě v těchto ohledech budou mít tito lidé navrch. Naopak jejich protějšci, označovaní jako krátkolebí, jsou na tom jinak. Težištěm jejich zájmu je dobytek a to proto, že pocházeli z ruských a mongolských stepí. Je takovým těžištěm, že mu musejí věnovat poměrně velkou část času, vyjádřeno v procentech, asi tak 100 %. Z toho vyplývá, že všechny ty zajímavé činnosti provozované dlouholebými, pro ně byly nepřístupné. Z toho také vyplývá, že podobně jako dlouholebí budou mít v něčem navrch. V jejich případě je to pěstování dobytka. Jejich duševní rozvoj pak "půjde" jiným směrem než duševní rozvoj dlouholebích.
Tak poté co jsme si objasnili vzájemné diferencializace oněch dvou skupin můžeme přistoupit k jejich sloučení. Jak již jsme řekli ke sloučení došlo na Dunaji, což se může zdát jako široký pojem, ale je nutné při tom vzít na vědomí, že jejich sloučení nebylo jevem politickým (že by se sešli nějací šéfové, podali si ruce a dohodli se že od teďka budou Keltové), ale etnickým (to je že se nesešli šéfové, ale milenci a výsledkem jejich schůzky pak byl nový kmen - tedy přirozeně po patřičném množství schůzek).