Obecně
Katastrofy
Povodně - 1845
	březen 1845 - Praha
	Do roku 2002 největší změřená povodeň v březnu 1845.
	První povodeň zaznamenaná v modřanské obecní kronice je z roku 1845. Hydrologové ji odhadují na vodu více než stoletou. Přinesla s sebou hrůzu a zděšení, o němž vyprávěli staří pamětníci ještě v době zápisu do kroniky, v roce 1892. Před velikonočními svátky zuřila tehdy několik dní prudká větrná bouře, která vyvolala pohyb ledu. Kry vytvořily přehradu pod Malou Chuchlí. Lahovice a Lahovičky byly zcela pod vodou a nad vodní hladinu vyčnívaly pouze střechy jako jehlance stanů. Část mostu přes Berounku v Lahovicích byla stržena a odnesena do Modřan. Voda strhla také zbraslavský dřevěný most, v Modřanech částečně pobořila pět domků a jeden úplně odnesla. Na pomoc postiženým byl z Prahy vyslán zákopnický pluk, jehož vojáci rozváželi na pontonech jídlo lidem v zatopených domech. Památka na tuto povodeň existuje dodnes. Zbraslavská vrchnost darovala v Lahovicích těm, kdo přišli o své domovy, kámen, cihly a dříví na stavbu nových stavení. Nedovolila však stavět na starých místech při vodě a stavební místa určila stavebníkům poblíž silnice, která byla předtím nově postavena. Byla širší, zvýšená proti okolí a mezi Lahovicemi a Zbraslaví byla podél ní vysázena topolová alej.
	Kly
	Ves Kly utrpěla mnohdy škody povodní v roce 1845, kdy nejvyšší stav vody dosahoval 7,26m nad normál. Pozemky i s úrodou byly téměř zničeny, obec zatopena a pobořena.
	1845 - Ústí nad labem
	V průběhu sledovaného období bylo i Ústí n. L. postiženo několika velkými povodněmi, které zaplavily níže položené části města a způsobily značné materiální škody. Historicky doložená největší povodeň postihla nejen Ústí n. L., ale celé povodí Labe a Vltavy na konci března 1845, když při jejím vrcholu 31. března byla hladina vody ve výši 1 119 cm dle dnešního vodočtu. O jejím rozsahu nás jednak informuje ve svých pamětech Carl Georg Wolfrum, který byl jejím očitým svědkem, jednak je velice pěkně zachycena na střeleckém štítě, který je uložen v ústeckém muzeu. Při této mimořádné povodni byla hladina vody asi o 1,5 m výše než u všech dalších katastrofálních povodní, které Ústí n. L. v průběhu 2. pol. 19. století postihly.