Sídla
Lštění				360 m.n.m.
		Hradiště se nachází ve stejnojmenné lokalitě Hradiště na ostrožně nad levým břehem Sázavy a nad Dubským potokem. Je dnes bez porostu a s rozsáhlým výhledem do údolí Sázavy. Připomíná se v Kosmově Kronice české jako velmi pevné.
Popis:
	Hradiště bylo velmi dobře "opevněno" srázy k řece (S) i k potoku (J). SV-V přístup, odkud terén vybíhá do sklánějící se ostrožny, byl chráněn obloukovitým valem pravděpodobně doplněným palisádami, dlouhým přes 200 metrů, využívajícím přirozeného skalnatého předělu. Val společně se srázy vymezuje trojúhelníkovou plochu o rozloze cca 4,3 ha. Opevnění je velice mohutné o zevní výšce původně až 5m, s dřevěnou vnitřní konstrukcí. Asi 140 m za zmíněným valem je druhý, příčný val (vnitřní), o něco kratší a asi také mladší. Obsahuje kamennou zeď kladenou nasucho, která dělila plochu na předhradí a vnitřní hradiště.
Historie:
	Vznik hradiště je datován do první poloviny 9. stol., souběžně s rozkvětem kouřimského střediska, souvisí pravděpodobně s doménou Zličanů a pak Slavníkovců. V 11. stol. bylo Lštění sídlem přemyslovské hradní správy, s kastelánským dvorcem (Kosmas k r. 1055 připomínal významný hrad Leščen). Zajímavostí je existence kostela se starobylým zasvěcením sv. Klimentu; dnešní barokně přestavěná, ale v části zdiva už předgotická stavba má zajisté starší historii, neboť na hřbitově kolem ní se pohřbívalo už v mladší době hradištní.
	Asi před 1000 lety patřila naše krajina (okolí Hradiště) zličským Slavníkovcům. Jejich panství se táhlo od východních Čech přes Labe a Sázavu až k Vltavě. Střediskem Zličanů bylo staré krajské hradiště Kouřim. Území to bylo rozsáhlé, proto v nejstarších dobách byla "poprava", čili pravomoc soudní prováděna na knížecím dvoře Lštění nad Sázavou. Dnešní Hradiště s kostelíkem sv. Klimenta bylo nejstarším opevněným místem, neboli hradem, v naší krajině. R. 1056 byl hrad LŠTĚN majetkem knížecího rodu Přemyslovců. Historie nám říká, že toho roku byla na něm uvězněna švagrová vládnoucího knížete Spytihněva (1055 - 1062) manželka pozdějšího prvního českého krále Vratislava (1061 - 1091) jménem Marie. Vratislav uprchl tehdy před hněvem svého bratra do Uher, a to tak kvapně, že svojí ženu, prý nejkrásnější z žen, nechal v Olomouci. Spytihněv uvrhl Marii do vězení na hradě Lščen (dněšní Hradiště), kde s ní kastelán Matiš nedůstojně a krutě nakládal, že když byla po nějakém čase na přímluvu biskupa Šebíře propuštěna, zemřela po přestálých útrapách cestou na Moravu. Později připadlo Lštění do panství Konopiště, jehož majitel Jan Josef hrabě z Vrtby dal kostelík r. 1730 obnovit. Ve 14. století byl kostel sv. Klimenta farním. Kdy a jak zanikl hrad nevíme. Pod hradem vznikla osada Lštění (Lščen), která až do 17. století byla městečkem s pravidelnými trhy. Počátkem 20. století bydlel ve Lštěně poslanec, bojovník za práva českého národa Eduard Grégr, který je na Hradišti pochován. 28. dubna 1970 udeřil kulový blesk do kostela a značně porouchal střechu a věž. V letech 1972 a 73 byla provedena generální oprava kostela nákladem 160 tisíc Kčs za přispění státu. Při opravě vnější omítky se přišlo na starý gotický portál v boční stěně, který byl vzácným pochopením pana administrátora fary v Poříčí Ant. Lišky zachován. 18.8.1974 velké krupobití poškodilo znovu omítku, takže je v nynější době (2000) opět opravována. 8.4.1960 byla osada Dubsko vyňata z organizace obce Lštění a připojena k obci Přestavlky vyjma Hradiště, které nadále zůstává v rámci obce Lštění. Václav Branný, kronikář obce Přestavlk
Význam:
Poznámky:
Fotogalerie: